Monika Vacková | Autoři knihy S dětmi kolem světa | BWT Books
Autor knihy

Monika Vacková

Japonsko
Medailonek

Monika Vacková

Vyrůstala jsem u zámku, kde Mireček z Básníků a studenti z všemožných koutů světa pořádali zajímavá představení o svých zemích. Navíc s manželem Jirkou jsme se s touhou cestovat a poznávat svět oba asi narodili. Před naším seznámením jsem prozkoumávala Evropu, zatímco Jirka to vzal přes Afriku, Asii a Střední Ameriku rovnou až k protinožcům. Po společných delších cestách jako batůžkáři jsme si v roce 2009 vzali na Kubu kola… a zcela jsme propadli cyklocestování. Tímto stylem pokračujeme i poté, co náš rodinný cyklo-tým doplnili malí parťáci Barunka a Péťa. S nimi jsme podnikli velké cesty, například po Novém Zélandu, Austrálii, Střední Americe, Filipínách nebo Japonsku.

Otázky a odpovědi

Cestování s dětmi očima autora.

Kam vedla první cesta s vašimi dětmi?

Barunka v 1. roce s námi poznávala Dominikánskou republiku a Maledivy. S půlročním Péťou jsme brázdili rakouské cyklostezky a v jeho 11 měsících a Bářiných třech letech jsme sedli do letadla a s koly a cyklovozíkem odletěli na tři měsíce na Nový Zéland.

Které země jste s dětmi navštívili a které z nich byste doporučili?

V Evropě se rádi vracíme do Rakouska, Slovinska či na španělské nebo portugalské ostrovy. Dále Dominikánská republika, Maledivy, Nový Zéland, Austrálie, Salvador, Guatemala, Mexiko, Belize, Filipíny a Japonsko. Z našeho cyklopohledu bychom určitě doporučili Austrálii, Japonsko a Filipíny.

Máte svůj oblíbený styl cestování?

Ano, cyklocestování, kdy si vše potřebné, stan, spacáky, karimatky, vaření a jídlo vezeme v brašnách se sebou. Vyhledáváme přírodu, klidná místa, kde není moc lidí a hlavně turistů, proto třeba máme rádi pustou Austrálii nebo liduprázdné večerní Japonsko. Být pár dní někde naprosto sami, nebo jedinými cizinci mezi místními, k nezaplacení. A hlavně, nic zbytečně předem neplánujeme. Ona se ta cesta vždy správně vyvrbí.

Co považujete za nejobtížnější při cestování s dětmi?

Když byly malé, bylo třeba trochu přemýšlet, kdy se vyspí, odpočinou, kde přibrzdit zastavit na jídlo a později, co vše s námi vlastními silami zvládnou. Dnes, je nejobtížnější skloubit čas nás všech, abychom mohli zase někam na dlouho odjet.

Řešili jste někdy zdravotní komplikace dětí na cestách?

Do Střední Ameriky jsme všichni odlétali s antibiotiky a bylo nutné tomu přizpůsobit začátek cesty. V Guatemale absolvoval synek odběr krve, když si pár dní stěžoval na bolest hlavy. Druhý den byl jak rybka a na útrapy si už nevzpomněl. Barunku v Mexiku potrápily příušnice.

Poradili byste nějaký svůj fígl, jak zabavit děti na cestách?

Pastelky a blok se dají využít vždy a všude (od letadla, v parcích při čekání na jídlo, při úkrytu v dešti i při jízdě ve vozíku). Karty na společné chvíle jich dvou nebo nás čtyř. Slovní fotbal zabírá do dnes. Na vlastních kolech se nemají moc čas nudit a zapojujeme je při hledání obchodů, míst k odpočinku či míst na stan, stavění stanu, přípravě jídla atd. A víte, kolik zábavy či pokladů se objeví ze sedel kol?!

Produkt byl vložen do košíku.