Jana Troupová | Autoři knihy S dětmi kolem světa | BWT Books
Autor knihy

Jana Troupová

Madeira / Kostarika
Medailonek

Jana Troupová

Vášnivá cestovatelka a vystudovaná geografka, která začínala u lesnických map v Čechách a dopravních map v Londýně. Následovala stáž v ekvádorském pralese, neziskové projekty v Indii a monitoring antimalarik v Bolívii. Je autorkou řady cestovatelských článků a dvou knih. Připravuje zájezdy na míru, především do Latinské Ameriky. Svět byl vždy jejím přirozeným prostředím – dnes ho objevuje i s partnerem Martinem a dvěma dětmi. S batohy, dudlíky i příkrmy procestovali kus světa od Filipín po Kanadu. Na cestování s dětmi ji baví jejich zvědavost, nekonečné otázky, zpomalení i možnost dívat se na svět jejich očima. Žádnou zemi na světě by však nevyměnila za jižní Čechy, Jizerky a pražské kavárny.

Jana Troupová na cestách s rodinou
Otázky a odpovědi

Cestování s dětmi očima autora.

Kam vedla první cesta s vašimi dětmi?

Simonova úplně první cesta vedla z Bolívie do Česka – aby se vůbec mohl narodit, hezky v Motole. První zemí, kterou pak viděl, bylo Skotsko – mimo jiné i královniny narozeniny. Byl mu rok a půl a usnul s příkrmem a lžičkou v puse, zatímco jeho matka nadšeně fotila. Dcera začala cestovat ještě dříve – v bříšku projela Kanárské ostrovy, v šestinedělí zažila Šumavu a Alpy, v roce a půl Filipíny. Skleničky od příkrmů myli mravenci v pralese lépe než myčka.

Které země jste s dětmi navštívili a které byste doporučili?

Madeiru a Kostariku. Ale taky Omán – spaní ve stanu, offroady a neuvěřitelná pohostinnosti místních. A jihovýchodní Asii obecně – děti tam milují a ti naši blunďáci byli dokonalý prolamovač ledu.

Máte svůj oblíbený styl cestování?

Děti nejraději cestují tuk tukem, lodí s nohama ve vodě a letadlem s dlouhým koukáním do displejů.

Co považujete za nejobtížnější při cestování s dětmi?

Zůstat doma.

Řešili jste někdy zdravotní komplikace dětí na cestách?

Na Srí Lance syn simuloval nemoc kvůli oblíbené Smectě. Na Madeiře nás skolil „syndrom prodlužování“. A jednou jsme si s dcerou v jižní Itálii vybíraly na ulici vši. Vážně – naštěstí nikdy nic horšího než běžné nemoci a drobné úrazy.

Poradili byste nějaký svůj fígl, jak zabavit děti na cestách?

Kolíčky na prádlo (dceři zabraly celý let na Filipíny), pytlík lega Duplo, hledání žlutých dopravních prostředků (Přibáně jsme ale nikdy nezahlédli), zadržování dechu v tunelech. Tatínek se synem hrají na trecích hru na způsob Dračího doupěte, já s dcerou zpívám nekonečné verze lidovek A samozřejmě mobil, tablet, palubní displej.

Produkt byl vložen do košíku.