Transsibiřská magistrála

Když se řekne Rusko, neznamená to pro našince obvykle bohatou kulturní historii, ale spíše nepříjemnou kapitolu dějin, kontroverzní mezinárodní politiku, KHL a vodku. Dva kluci z Prahy jsou přesvědčení o tom, že podobné generalizace jsou celkem k ničemu, a tak nahodili batohy na záda, dopili poslední české pivo a vyrazili se s Ruskem a Rusy seznámit osobně a hezky zblízka.

Milujeme vlaky i metro, a právě kvůli podzemce v Petrohradu a Moskvě a ikonickému vlaku přes Sibiř jsme se do Ruska chtěli odjakživa vydat. O tom, jak vypadá zápas KHL v praxi, kde byl nejhorší boršč a že Rudé náměstí je celkem nuda, se dočtete také. Nicméně hlavní je pro nás ta vůně dálek na palubě několikasetmetrového ocelového hada, který jede mnoho hodin bez zastávky, za okny se míhá divoká krajina a místní děda se s vámi dělí o vodku, oběd i o svůj životní příběh.

Cestování bereme s nadhledem, a jestli se zastavíme na pivo a prošvihneme kvůli tomu návštěvu nějakého papírově důležitého místa, tak se svět nezboří – třeba tu nejsme naposledy.

Jedním z cílů této knížky je ukázat, že cestovat může opravdu každý a žádná univerzální metoda pro poznávání světa neexistuje. Každý ať si prostě najde způsob, který mu vyhovuje, a může vyrazit. Stačí jít za svým snem.